Voskování lyží pro běžecké lyžování volnou technikou (bruslení) se provádí stejně jako voskování sjezdových lyží a snowboardů. Rozdíl je ve voskování lyží určení pro běhání klasickou technikou, kde se kromě skluzových vosků aplikují tzv. stoupací (odrazové vosky), které se roztírají do mazací komory korkem či plastovou stěrkou. Mazací komora je střední část lyže, přibližně 70 cm od paty vázání, u pevných stoupacích vosků je obvykle delší, začíná asi 40 cm před vázáním, u tekutých vosků (klistrů) je to asi 30 cm. Pevné stoupací vosky jsou určeny převážně pro nový, jemnozrnný sníh, klistry pro starý, hrubozrnný sníh, který již několikrát roztál a přemrznul. Oba druhy vosků jsou k dostání v obdobném teplotním rozpětí jako u vosků skluzových.
Před aplikací pevného vosku je dobré zdrsnit mazací komoru jemným smirkem (zrnitost 100), pro lepší absorpci. Pevný vosk se nanáší v několika vrstvách. Technika roztírání korkem je obdobná jako u žehličky – nejprve rychlejší pohyby, aby se vosk rozehřál, a poté plynulé pohyby od špičky k patě. Pro hrubozrnný sníh se před jeho aplikací nejprve vetře do skluznice základový vosk, díky němuž tvrdý vosk ke skluznici lépe přilne. Obdobně se používá tzv. základový, zelený, klistr před aplikací tekutého vosku. Klistry se roztírají stěrkou, obsaženou v každém balení klistru, či dlaní a následně se vosk nechá v chladu ztuhnout.
Voskování stoupacími vosky je náročnější, neboť se musí přizpůsobit aktuálním teplotním a sněhovým podmínkám. Příliš tuhý vosk pro vyšší teploty a morý sníh může způsobit podkluzování lyže, naopak příliš měkký vosk na čerstvém sněhu při nižších teplotách způsobuje jeho lepení na skluznici.